Saarloosí povahy se velmi liší. Existují SAV, co nemají problém téměř s ničím a nikým a existují jedinci, kteří nejsou schopni vyjít ze zahrady od vašeho domu.
Povaha je z části sice vrozená, ale mám vyzkoušeno, že časem a kvalitní socializací se i z velmi bázlivého štěněte dá vychovat vlček, který s vámi bude schopný jít beze strachu prakticky kamkoliv. Na druhou stranu se dá i ze saarloose, který je od štěněte extrovertní udělat pes, co je bázlivý a velmi nedůvěřivý.

Abych nebyla špatně pochopena mluvím o základní socializaci na běžné situace, věci, lidi..
Nemluvím o nadšeném vítání a skákání na cizí lidi nebo psy (není moc SAV kteří by měli rádi cizí lidi a nechali se při prvním setkáním pohladit), ale jde o to, aby byl váš pes schopný s vámi dojít na veterinu, do města na procházku, do obchodu a pro oba to nebyl šílený stresový zážitek..

 Ale od začátku..

Štěně saarlooska by mělo mít kvalitní socializaci už u chovatele.
Mělo by být zvyklé na různé ruchy, cizí lidi a jiné psy. My osobně štěňata začínáme socializovat v okamžiku otevření očí a hodně nám v tom pomáhají jejich budoucí majitelé, kteří k nám pravidelně jezdí. Nejen návštěvy, ale i my se snažíme a bereme štěňata velmi často mimo náš pozemek, také autem, do rušného prostředí – kulturní akce, restaurace, ale i do parků, k rybníkům apod., aby již v raném mládí poznali, co nejvíce situací, pachů a lidí.

Většina chovatelů se o kvalitní socializaci snaží, ale doporučujeme si vždy zjistit jak u „vašeho“ chovatele socializace probíhá. Protože to, co zanedbá chovatel budete muset napravovat vy….
A věřte, že po přivedení malého štěněte domů Vás čeká mnoho práce! A dohánět, co zanedbal chovatel je často velmi náročné.

Co Vás doma čeká? Opět socializace. Štěně je cca do 16 týdne věků připravené na nové vjemy, poznávat nové lidi, budovat si nové vztahy a celkově připraveno na budoucí život u Vás.
Není dobré tuto fázi zanedbat, neboť právě v tomto období štěňata ochotně přijímají člověka jako partnera při hře a získávají v něm důvěru. Jsou velmi přístupná informacím a podnětům a rychle se učí, jak mají na různé věci reagovat. Na věci, se kterými štěně nepřijde do styku během socializační fáze, bude později reagovat s nedůvěrou a může se jich bát. Z tohoto důvodu byste měli zajistit štěněti dostatek kontaktu s cizími lidmi, jak dospělými, tak dětmi, se psy různého stáří, plemene i velikosti, štěně by se mělo naučit pohybovat v různém prostředí a poznávat vše ze svého okolí.

Budoucí problémové chování má velmi často původ v nesprávném zacházení se štěnětem právě v této době.

Pokud je vaše štěně nejisté a bojí se dejte mu podporu – nikdy ho neutěšujte, ale zbytečně ho netahejte a nenuťte násilím do něčeho, co nechce. Raději chvilku počkejte – dělejte jako, že se nic neděje a nebo se vraťte o pár kroků zpět a poté to zkuste prostě znovu. Mě se osvědčil takzvaný rozhodný přístup Vím, že jdeme někam kam se mému SAV nebude chtít a začne panikařit, ale já jsem ten, kdo jde najisto, nebojí se a nedá mu možnost nad tím moc přemýšlet. „PROSTĚ JDEME“
A protože mi ta moje nejplašší saarlooska věří a má ve mě podporu nemá většinou problém. U SAV je největší problém to, že nad vším přemýšlí: například projít kolem popelnice je problém (popelnice by je mohla asi napadnout a pokousat). My jsme tedy pomalu chodily kolem a stále jsme zmenšovaly vzdálenost až z toho problém přestal být a přestala nad popelnicí přemýšlet
U většiny psů mohou pomoci pamlsky, ale u Saarloosů to z 90% bohužel neplatí. SAV totiž ve stresu odmítají jakékoliv jídlo. Pokud máte štěstí a váš saarloosek si (i pro něho v nepříjemných situacích) pamlsek vezme využijte toho a odbourávejte jeho nedůvěru přes pamlsky.
Jelikož jsou SAV rádi ve společnosti jiných vlčků může vám i v odbourání strachu pomoci jiný vlčák, který už má socializační fázi úspěšně za sebou. Nebojte se obrátit v naší komunitě na někoho kdo třeba bydlí poblíž

Je důležité si uvědomit, že SAV psychicky dospívají až kolem tří let. Takže opravdu doporučuji socializovat pravidelně a nemyslet si, že po roce věku je pes „hotový“ můžete ho odložit a více se nestarat. Socializace je prostě celoživotní proces I když nemusíme tomu říkat socializace, jde o to připravit našeho věrného parťáka na složitý lidský svět, aby ho chápal, uměl v něm žít a spolu jste dokázali trávit spoustu úžasného času bez zbytečného stresu. On se vám totiž odmění. SAV je totiž nesmírně citlivý a vnímavý pes, který vás podpoří, kdykoliv potřebujete. Proč tedy nepodpořit jeho a nenaučit ho zvládat všechny situace s grácií. Nakonec to může být i legrace, co říkáte?